Pro možnost posouzení použitelnosti podlahových krytin v různém prostředí jsou zavedeny následující zkušební postupy:
- metoda zkušební lávky (DIN 51097 – chůze naboso, DIN 51130 – chůze s botou; ČSN 72 5191 – metoda C; standardní materiály SRN, předpis SRN pro zatřídění výrobků pro různé oblasti použití)
- metoda stanovení koeficientu tření – statického i dynamického, za sucha i za vlhka (ČSN 72 5191 – met. A a B; prEN 13552, ISO/DIS 10545-17; ČSN EN 13893; vhodné i pro posouzení splnitelnosti požadavků vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu)
- metoda výkyvu kyvadla – za sucha i za vlhka (prEN 13552; ISO/DIS 10545-17; ČSN 72 5191 – metoda D; betonové bloky podle ČSN EN 1338, betonové dlažební desky podle ČSN EN 1339, betonové obrubníky podle ČSN EN 1340, desky z přírodního kamene podle ČSN EN 1341, teracové dlaždice podle ČSN EN 13748-1,2, dlažební kostky z přírodního kamene podle ČSN EN 1342, cihelné dlažební prvky podle ČSN EN 1344, vozovky pozemních komunikací a letištních ploch podle ČSN EN 13036-4, vodorovné dopravní značení podle ČSN EN 1436, dřevěné podlahoviny podle ČSN EN 1339, aglomerovaný kámen podle prEN 14617-3, desky z přírodního kamene podle ČSN EN 1341)